MS Liberec 2012

Mistrovství, na které jsme se doslova několik let těšili je za námi.
17 MS v agility bylo poprvé v České republice.
Svátek všech agiliťáků a my byli u toho.
Bylo to krásné, krásné.






Viděli jsme na živo plno agility legend, či mistrů minulých ročníků.
Můj hluboký obdiv mají všichni, kdo se postavili na start.
Jak velkou dálku museli překonat, kolik času věnovali tréninku a pak třeba skončili na druhé skočce.
Byla to obrovská směsice radosti i zklamání.
Nejtěžší to měli určitě naši, protože tlak z tribun / v dobrém slova smyslu/ byl obrovský.
Bylo krásné vidět, jak 39 zemí spojuje AGILITY.
Jak tribuny prožívají každý běh, jaký potlesk sklidili starší psi, pro které byl tento závod posledním mezinárodním.
Ruce jsme měli od tleskání opuchlé, až bolely.
Při diskvalifikacích hrála písnička Není nutno, není nutno …, na kterou se tleskal speciální „ taneček“.
V neděli už Není nutno, není nutno hýbalo celými tribunami.
Při přestavbách a prohlídkách se hned vedle parkuru mezinárodně tancovalo, nálada byla super.
Z pozice diváka smekám před pořadateli, pomocníky i závodníky.
Připravili nám krásný zážitek, na který budeme dlouho a rádi vzpomínat.





Výsledky a videa najdete na netu a jestli jste se do Liberce nedostali, o moc jste přišli.


Odkaz na MS Liberec

Odkaz na pěkná videa

Mně se mimo běhání nejvíce líbil pan Japonec, který co by maskot japonského týmu dokázal před startem svých svěřenců roztleskat celou halu a ještě se startujícímu týmu uklonil.
Nedalo mi to a vypravili jsme se za ním a poprosili ho o společnou fotku:-D




V Liberci se také prezentovala JAR s pozvánkou na 18. MS do Johannesburgu.
Byli jsme místní paní informováni, že 18. MS se bude konat v Coca Cola Dome, a že je tam vše blízko, letiště, ubytování....
No jen škoda, že ta Afrika je trochu z ruky.
Tak nám nezbyde nic jiného než on-line přenos :-D

Pár foteček